V první polovině listopadu 2024 se uskuteční exkurze na nejstarší velkou výstavu koní do italské Verony. Tradice výstavy sahá již do roku 1898.

Termín akce bude od středy (výjezd ve večerních hodinách) 6. 11. do neděle 10. 11. (příjezd v ranních či dopoledních hodinách).

Na programu bude návštěva dostihové dráhy v Meranu, kam často jezdí naši dostihoví jezdci v čele s Josefem Váňou st. (dříve v roli jezdce, dnes trenéra) a dále do nedaleké vesničky Hafling /Avelengo, odkud pochází plemeno haflingů. Ubytování nalezneme v krásném hotelu, ležícím na poloviční cestě mezi jezerem „Lago di Garda“ a Veronou.

V pátek ráno vyrazíme na výstavu do Verony. Této hodnotné výstavě věnujeme celý den a večer se zúčastníme galapředstavení Gala D´oro. Autobus nás potom zaveze zpět na hotel. Druhý den je v plánu prohlídka města Verony (včetně Juliina balkónu). Kdo by však chtěl jít ještě jednou na výstavu, bude mít tuto možnost, čili část účastníků může vyrazit do města, další ještě pokračovat ve výstavních prostorách. Odpoledne se na určitém místě sejdeme a vyrazíme na cestu domů.

Akce bude stát přibližně 12 tisíc Kč, poměr mezi eurem a korunami si upřesníme ještě později. V ceně je zahrnuto 2x ubytování, 2x snídaně, 1x večeře,1x vstupenky na výstavu, 1x vstupenky na večerní galaprogram, doprava dálkovým autobusem, pojištění, 3x obědový balíček, průvodcovské služby, různé drobnosti…

Protože je nutné závazně objednat a předem zaplatit ubytování a stravu, ráda bych Vás požádala o včasné přihlášení do konce července 2024. V případě, že někdo posléze nebude moci jet, bude nutné si sehnat za sebe náhradníka nebo uhradit předem zaplacené služby. Platba zájezdu proběhne až v autobuse. Vzhledem k tomu, že exkurze příliš neopakuji a většinou poznáváme stále nová místa, mohu jen doporučit, abyste se exkurze zúčastnili o:). Na celé akci se velmi aktivně podílí paní Magda Hromádková, která má s hipologickými místy v Itálii cenné zkušenosti, tak se máme určitě na co těšit. A bude nás tam doprovázet. Milá Magdo, velice děkuji.

Přihlášky posílejte mailem, (abych na někoho nezapomněla) s heslem „Verona“ na adresu: lenka@gotthardova.cz do 31. 7. 2024 a uvádějte, prosím, jméno, adresu, rodné číslo (kvůli pojištění), telefon, mail a místo nástupu (Pardubice – Hlavní vlakové nádraží, Kladruby n. L. u pošty, Praha – Černý Most u Hornbachu, Plzeň – Hlavní vlakové nádraží). Časové a další podrobnosti budou později upřesněny. Těším se na Vás

Doplňující informace: časy a místa nástupu –

21.00 – Pardubice – před Hlavním vlakovým nádražím (před hl. vchodem do nádraží, odkud odjíždí MHD)

21.30 – Kladruby n. L.- u pošty (náměstíčko)

22.40 – Praha – Černý Most od Hornbachu (křižovatka u vjezdu k obchod. domu)

00.30 – Plzeň – před Hlavním vlakovým nádražím

cca kolem 9 hod. dojezd do Merana

Cena: 250 Euro + 6000,- Kč.

Návrat je předpokládán v neděli v dopoledních hodinách. Další upřesňující informace budou před cestou ještě doplněny o:))). LG

Petr Vozáb – vítěz Velké pardubické a kočí princezen a princů

Petr Vozáb sice nežil v době monarchie, přesto se mu podařilo vozit nejvýznamnější zástupce panovnických dvorů a představitele státu. K těm nejdůležitějším patřila princezna Anna a její otec princ Philip z Velké Británie, švédská princezna Viktorie, jordánský princ Hassan a jordánská princezna Alia, dánský princ Henrik (manžel bývalé dánské královny Markéty II.) a jejich syn Joachim dánský, španělská infantka dona Pilar de Bourbon, německý ministr zahraničí Hans – Dietrich Genscher, prezident Václav Klaus a na poslední cestě v roce 2011 organizoval vyprovození se šestispřežím starokladrubských vraníků i pana prezidenta Václava Havla. A také vozil stovky dalších lidí, kteří si rádi uchovávají tento zážitek a vzácnou vzpomínku.

Světlo světa spatřil Petr poprvé 14. března 1956 a nebyl u toho sám, protože pochází z jednovaječných dvojčat, o chvilku ho předběhl jeho bratr Vladimír. Jejich sestra Anička, zvaná Míla, je o sedm let starší. Celá rodina žila v Řečanech nad Labem, a tak to neměl Petr daleko do Kladrub. Koně si zamiloval již v dětství a díky školnímu kamarádství s „Kladrubáky“ se dostal i do hřebčína. Jeho záliba ho dovedla až do Středního odborného učiliště zemědělkéhos, které absolvoval v letech 1971 a 1972. Pak již nastoupil do hřebčína do dostihové stáje v Kolesách. Trénovali ho Jaroslav Louda, Ing. Václav Nágr a Václav Čermák.

Překážkové dostihy

Dostihům se věnoval téměř dvacet let a získal mnohá přední umístění v rámcových dostizích a také ve Velké pardubické. Jezdil kladrubské koně chlumeckého původu Norku a Novelu, dále Salda, Vitamina, Avaru, Šanci, Javora, Olina, Vestce, Daňka, Bahiru a mnohé další.

Na počátku 80. let kraloval ve Velké pardubické Pavel Liebich se Sagerem, zvítězili třikrát, a to v letech 1981- 1983. Když se Sagar zranil v kvalifikačním dostihu, snažil se ho zastupovat polokrevník Festival (Blatec xx – Fantasie po Diadém xx z F XVIII) s Petrem Vozábem. V roce 1984 se jim to sice nepodařilo, ale o rok později si již slavné vítězství nenechali uniknout. Radost z toho byla obrovská, protože se jim podařilo úspěšně hájit barvy hřebčína, a ještě na koni, který se v Kladrubech narodil. Krátce na to se Petr oženil se slečnou Jolanou a měli dva hochy Petříka a Honzíka.

Dostihová stáj v Kolesách byla zrušena počátkem 90. let 20. století. Z dostihových koní přesedlal Petr Vozáb na kozlík a začal se věnovat zápřežím.

Soutěže spřežení

V roce 1992 přešel Petr Vozáb z koleských stájí do Kladrub k výcviku. Jednak se věnoval přípravě mladých koní na zkoušky výkonnosti a dále začal intenzivněji zapřahat. Aby mu to lépe šlo, byl na jaře roku 1993 poslán do Německa k Michaelu Quinklerovi. Jeli tam společně s Jiřím Škodným a oba se učili u mistra opratí, jak správně zapřahat a jezdit podle Beno von Achenbacha. Pan Quinkler jim dokonce umožnil zúčastnit se v Německu několika závodů.

Po návratu byl vidět velký posun kupředu a Petr začal soutěžit v soutěžích čtyřspřeží. Musel si dát dohromady čtyřku, kde základ tvořili Sacramoso Eroica XLIII, Generale Aversa XLIX, Favory Rava XXI a Sacramoso Clarisa III. Jeho nejoblíbenějším koněm byl Sacramoso Eroica XLIII, přezdívaný Majda. S ním absolvoval dojemné rozloučení na závěr jeho sportovní kariéry a za ním dojel na kliniku do Heřmanova Městce, když hřebec odcházel na věčné pastviny…

Petr se zúčastňoval řady soutěží spřežení a na Mistrovství ČR v soutěžích čtyřspřeží získal celkem devět zlatých a tři stříbrné medaile. K tomu se zúčastnil několika mistrovství světa, poprvé v jednospřeží se Sacramoso Energica L v rakouském Ebbsu, ve čtyřspřeží v roce 2000 ve Wolfsburgu, v roce 2004 v maďarském Kecskemétu, v roce 2006 bylo MS součástí světových jezdeckých her v Cáchách a v roce 2008 se MS uskutečnilo v holandském Beesdu, kam přišlo na maraton 70 000 diváků.

Jezdecké dny

Od počátku nástupu do kladrubského hřebčína se Petr zúčastňoval všech aktivit souvisejících s jezdeckými dny. Soutěžil v loveckých jízdách, dělal čikoše a doprovázel stádo, účastnil se čtverylky, a hlavně jezdil odvážně uherskou poštu s pěti koňmi. Nikdy se nebál a pokud náhodou trošku, nedával to znát. Odvaha mu nikdy nechyběla.

A nechyběl mu ani šestý smysl pro koně. On většinou velice dobře rozpoznal, který kůň je dobrý, vynikající nebo je zbytečné ho trénovat. Koně i lidé k němu chovali respekt.

Dar v porozumění koním od Pána Boha, trénink, pozorování ostatních jezdců či závodníků mu umožnily stát se svého času hvězdou nejenom při jezdeckých dnech, závodech či na výstavách, ale nakonec do dovedly i k českému rekordu.

Rodina

Petr bydlel s rodinou nejdříve Kolesách, později se přestěhovali do Kladrub. Ještě než chlapci dorostli, došlo k rozvodu rodičů. Petr si vzal Petříka a Honzíka do vlastní péče a staral se o ně. Dokonce jim i sám velmi dobře vařil, pekl a zastal mnoho domácích úkolů. Své syny brával s sebou na závody, ale nikoliv jako diváky, ale jako důležité spolujezdce. Se závodní čtyřkou nemůžete na kočáře sedět sám a musíte mít dva groomy. Jeho synové se tak stali i ošetřovateli koní, důležitými navigátory v maratonu a odvážnými přísedícími. Není nad to spolehnout se na vlastní rodinu. Ne vždy bylo snadné i v NH sehnat spolehlivé spolujezdce na trénink a na závody…

Dvaadvacetispřeží

Běžně zapřahal Petr Vozáb čtyřku, při slavnostních příležitostech vícespřeží – šestkou počínaje a dvaadvacetispřežím konče. Od roku 1992 do roku 2023 se ve hřebčíně nekonaly jezdecké dny. Obnoveny byly v roce 2004 a tehdy Petr zapřáhl šestnáctispřeží, v roce 2006 vyjela ze selmické brány dvacítka a o dva roky později přidal ještě jednu páru. V zápřeži tak bylo 19 plemeníků a tři valaši, protože další hřebce již hřebčín neměl. Tento rekord byl zapsán do České knihy rekordů v Pelhřimově. Třebaže ve světě jsou k vidění občas i větší zápřeže, většinou jsou v nich zapřaženy klisny s valachy, a to je jistě jiná kategorie. Kladruby, pokud to množství koní dovolí, zapřahají hlavně hřebce.

Pozice

Z hlediska pracovních pozic si Petr prošel vším od píky, jak to má správně být. Začínal jako dostihový jezdec, později jezdec u výcviku, vedoucí výcviku a správce hřebčína. Na krátkou dobu byl i zástupcem ředitele a od konce roku 2009 také náměstkem.

Kromě těchto pracovních pozic byl špičkovým dostihovým jezdcem, vynikajícím jezdcem soutěží spřežení a reprezentantem České republiky v soutěžích spřežení. Měl dar dobře trénovat, takže byl i trenérem a později stavitelem parkurů a tratí pro soutěže spřežení. Věděl, co koním vyhovuje, co je pro ně obtížné a jeho parkury a tratě byly vždy kvalitně a zajímavě postavené dle potřeby akce – náročné pro klasické soutěže a atraktivní pro diváky třeba při halových závodech. S těmi se začalo právě díky Petrovi po návratu z Equitany 2005. V březnu roku 2006 jsme uspořádali první halové závody ve Slatiňanech tak, aby na ně navazovala již klasická soutěžní sezona.

Výstavy

Petr Vozáb byl velkou hvězdou mnoha našich i světových výstav koní. Nejvíce se mu dařilo na největší evropské výstavě koní Equitana v Essenu. Té se zúčastnil několikrát, a dokonce vystupoval i ve večerním programu Hop top show, což se do té doby nikomu z Čech nepodařilo (většina vždy vystupovala v denních programech). Díky tomu následovaly pozvánky do Holandska, Rakouska, Švýcarska, Německa a dalších zemí. Nikde se Petr neztratil a udivoval přihlížející odvahou a pěkným vedením koní – což ocenil i velký znalec koní hrabě Günzel von der Schulenburg z Wolfsburgu a jeho fotografii z kalendáře si nechal na zdi po celý rok, aby se těšil pohledem na správně vedené čtyřspřeží. Za hvězdu byl nejen v Essenu, ale také ve Friedrichshafenu, Hamburku, Lipici, Zwolle, Salcburku a na mnoha dalších místech.

V Kladrubech ho potěšilo, že mohl vézt dostihového jezdce a nejslavnějšího spisovatele detektivek Dicka Francise z Velké Británie, šéfku výstavy Equitana z Essenu Tinu Uetz, kdysi též našeho prvního ombudsmana JUDr. Otakara Motejla, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a část z jeho doprovodu stovky diplomatů z 52 zemí světa, ministry zemědělství a kultury, hejtmany a mnoho dalších.

Ohlédnutí

Většina lidí v životě občas neudělá všechno úplně dobře. Na druhou stranu dokáže ty drobné či větší problémy vyvážit něčím jiným. A to Petr dokázal skvěle. Převážila jeho celoživotní láska a porozumění koním, dokázal si zjednat pořádek a uznání, zbytečně nemluvil, ale uměl vše ukázat a předvést, nebál se riskovat, byl osobně statečný, většinou hodně upřímný, někdy prakticky taktizující, často byl vtipný a nad věcí, tvrdohlavý, oddaný koním a jejich správnému chovu, výcviku a předvedení. Pro koně a pro hřebčín byl zásadní osobností. Takové by neměly odcházet…

Ale jde do dobré společnosti, tam nahoře se uvidí nejenom se svými milovanými koňmi, především s Majdou, ale i s řadou osobností, které kdy potkal nebo vozil, včetně prince Philipa, doni Pilar de Bourbon či Dicka Francise a také se svými přáteli Sambou, Otou, Jiřím, Františkem, Jaroslavem, Starčou…                                                                   

Lenka Gotthardová

Zemský hřebčinec v Moritzburgu nedaleko Drážďan slaví letos významné výročí a to sto let od prvního uspořádání slavných jezdeckých dnů, zvaných Hengstparade. Loni jsme se zúčastnili 99. výročí a bylo to báječné. Nešlo tedy odolat a do míst, kde se točila filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku zavítáme i letos. Akce se uskuteční v sobotu 7. 9. 2024.

Odjezd autobusu bude v 5.00 od hlavního vlakového nádraží z Pardubic, v 5.30 z Kladrub od pošty a v 6.30 hod. z Prahy, z Černého mostu od Hornbachu.

Po příjezdu nás bude čekat setkání s paní ředitelkou Dr. Kati Schöpke, prohlídka hřebčince, obhlídka zámku a samotná akce bude začínat ve 13 hodin. Předpokládaný odjezd domů je naplánován na 17.30 hod.

Cena exkurze činí 1500,- Kč a 40,- Euro vstupenka. V ceně je zahrnuta doprava dálkovým autobusem, balíček na oběd, různé drobnosti, průvodcovské služby a pojištění. Platba proběhne až v autobuse, proto Vás po přihlášení prosím o Vaši jistou účast nebo vyhledání náhradníka.

Přihlášky, prosím, zasílejte na mail: lenka@gotthardova.cz do 31. 3. 2024. Uveďte jméno, adresu, rodné číslo kvůli pojištění, telefon, mail a místo, kde budete nastupovat.

Místo i akce jsou nádherné. Máme se na co těšit. Zdraví LG

Milí přátelé, ráda bych Vám do nového roku popřála hodně zdraví, spokojenosti, hodně sil a dobrých nápadů, vzájemného porozumění a také odvahy.

Není totiž jedno, co se kolem nás děje a není dobře být k tomu lhostejní. Vševědoucí myslitelé nás upomínají, abychom mysleli, ale tím jejich způsobem – když mi pak na facebook někdo napíše, že EU směřuje k diktatuře nebo už v ní jsme, pak věru ráda budu žít pod evropskou diktaturou na rozdíl od té ruské, čínské či jiné. 40 let ruského vlivu nám dostatečně ukázalo, co by nás opět mohlo čekat. Ani to zde nechci rozebírat…

Tradičně v rámci novoročního přání uvádím také informaci o odborných exkurzích, které nás v příštím roce čekají. Pokud tedy nic vážného nenastane, můžeme se těšit do polských hřebčínů zaměřených hlavně na chov arabských koní – do Janowa Podlaského, do Michalowa a do Bialky, dále navštívíme Lubilin, kde budeme přenocovat a potom nejvýznamnější polské kočárové muzeum na zámku v Lancutu. Závěr exkurze strávíme v huculském hřebčíně v Gladyszowě asi 80 km nad Popradem. Akce se uskuteční od 7. do 11. května a bližší informace sem na web dám v průběhu ledna. Jistá je také účast na oslavách 100. výročí pořádání slavných jezdeckých dnů „Hengstparade“ v Moritzburgu, a to 7. 9.. O dalších zamýšlených akcích bude informováno později.

K dalším novoročním zvyklostem patří, že sem dávám fotografie míst spojených se sv. Gotthardem. Tentokrát přichází na řadu kostel sv. Gottharda v Českém Brodu. Sice tam píší jedno t, ale to je u nás celkem běžné, kromě toho, že to chybí u řady názvů kostelů, kaplí a pod, , často chybí i mně jedno t, když mi píší třeba studenti a posílají své seminární práce… S tím se dá ale docela dobře žít, to mi opravdu nevadí. Co mi vadí, jsem napsala výše.

Ještě jednou tedy hodně zdraví Vám i Vašim koním, hodně nadšení do života a radosti ze vzájemné pozitivní spolupráce.

LG