Nejznámějším jezdcem spřežení kladrubského hřebčína i československé republiky byl v 70. a 80. letech 20. století mistr sportu, držitel zlatého odznaku mezinárodní jezdecké federace a několikanásobný vítěz mistrovství republiky ve čtyřspřeží Jiří Kocman. Původně úspěšný dostihový jezdec se v průběhu života přeorientoval na ještě úspěšnější jízdu se spřežením – pro účely výcvikové, sportovní i slavnostní. Byl v naší zemi prvním, který zapřahal i dvacetispřeží. Velké popularity dosáhl po výjimečném startu ve Windsoru, kde obsadil vynikající druhé místo a byl pozván na večeři s anglickou královnou Alžbětou II.
Jiří Kocman se narodil 14. 10. 1935 v Praze na Strahově. Již jeho dědeček Čeněk Kocman sloužil ve Strahovském klášteře jako kočí, rovněž tak jeho otec Josef. Vztah ke koním získal tedy i jeho syn Jiří. Místo, kde na Strahově tamní kočí bydleli, mělo příznačný název Na Kočovce. V dalším traktu budov bývala kočárovna, kde stávaly nejrůznější druhy kočárů – od honosných galakaros, přes landauery po běžné breaky a viktorie a bývalo tam velké množství postrojů. Ještě na počátku 50. let provoz kočárů fungoval, ale po znárodnění přišlo během několika let nařízení o zrušení. Vše bylo přestěhováno do obrovské kůlny, která stávala ve strahovské zahradě, a kde se skladovalo dřevo na otop. Některé kočáry byly rozřezány a přidány k otopu, jiné rozdány či prodány, každopádně tam za čas nezbylo nic. Tak to chodilo v době, kdy všechno patřilo všem.