K
Nejlepší malíř koní dvacátého století, následník Egara Degase a Toulouise-Lautreca, mistr impresionismu a expresionismu, jediný žijící malíř, který má svůj obraz po boku starých anglických mistrů v Národním dostihovém muzeu v Newmarketu, malíř, na jehož obraz musel i šejk Al-Maktoum čekat šest let… Takovými a podobnými výroky je charakterizován německý malíř koní Klaus Philipp.
Impresionismus je umělecký styl, který je v malířství vyjádřen mnoha různobarevnými tahy štětce, které v celku vytvářejí obraz a hlavně dojem. Impresionismus je o pocitech, které dílo vyvolává. Výborně zachycují náladu osob a hlavně přírody. Déšť, sníh, sluneční paprsky jsou nejlepšími prostředky pro malíře impresionismu.
V den návštěvy u Klause Philippa vládlo zrovna to tesklivé podzimní počasí, barevné listy starých stromů očesával silný vítr a na cestu bylo stěží vidět skrz vytrvalý déšť. Vjezd na dvůr starobylého lüneburského statku byl jako vstup do impresionistického obrazu. Déšť dával statku ještě nenápadnější podobu, že bylo těžké najít i to správné místo, kde zaklepat na dveře. Senzory pocitů tedy musely pracovat naplno, aby kroky směřovaly k ateliéru. To byla ta správná předehra a příprava na návštěvu u mistra Philippa.
Protože už jsme se dříve viděli, bylo přivítání opravdu milé. Manželka K. Philippa veterinární lékařka dr. Bernadette Philippová připravila velkou konvici čaje a donesla rozinkový nákyp. Těsně před tím, než jsme si s Klausem Philipem začali povídat, musel domalovat obraz pro dceru jedné významné majitelky koní. Zítra to bude nevšední dárek k narozeninám.
Téměř z Čech
Málokdo tuší, že kořeny Klause Philippa sahají až do Krušných hor, kde se 11. dubna roku 1932 narodil ve vesnici Aue, která leží asi 35 km od Klínovce. Školní léta strávil v této podkrušnohorské obci a především v Lipsku. První impuls k malování získal prostřednictvím