Petr Vozáb – vítěz Velké pardubické a kočí princezen a
princů
Petr Vozáb sice nežil v době monarchie, přesto se mu
podařilo vozit nejvýznamnější zástupce panovnických dvorů a představitele
státu. K těm nejdůležitějším patřila princezna Anna a její otec princ
Philip z Velké Británie, švédská princezna Viktorie, jordánský princ
Hassan a jordánská princezna Alia, dánský princ Henrik (manžel bývalé dánské
královny Markéty II.) a jejich syn Joachim dánský, španělská infantka dona
Pilar de Bourbon, německý ministr zahraničí Hans – Dietrich Genscher, prezident
Václav Klaus a na poslední cestě v roce 2011 organizoval vyprovození se
šestispřežím starokladrubských vraníků i pana prezidenta Václava Havla. A také
vozil stovky dalších lidí, kteří si rádi uchovávají tento zážitek a vzácnou
vzpomínku.
Světlo světa spatřil Petr poprvé 14. března 1956 a nebyl u
toho sám, protože pochází z jednovaječných dvojčat, o chvilku ho předběhl
jeho bratr Vladimír. Jejich sestra Anička, zvaná Míla, je o sedm let starší.
Celá rodina žila v Řečanech nad Labem, a tak to neměl Petr daleko do
Kladrub. Koně si zamiloval již v dětství a díky školnímu kamarádství s
„Kladrubáky“ se dostal i do hřebčína. Jeho záliba ho dovedla až do Středního odborného
učiliště zemědělkéhos, které absolvoval v letech 1971 a 1972. Pak již
nastoupil do hřebčína do dostihové stáje v Kolesách. Trénovali ho Jaroslav
Louda, Ing. Václav Nágr a Václav Čermák.
Překážkové dostihy
Dostihům se věnoval téměř dvacet let a získal mnohá přední
umístění v rámcových dostizích a také ve Velké pardubické. Jezdil
kladrubské koně chlumeckého původu Norku a Novelu, dále Salda, Vitamina, Avaru,
Šanci, Javora, Olina, Vestce, Daňka, Bahiru a mnohé další.
Na počátku 80. let kraloval ve Velké pardubické Pavel
Liebich se Sagerem, zvítězili třikrát, a to v letech 1981- 1983. Když se
Sagar zranil v kvalifikačním dostihu, snažil se ho zastupovat polokrevník
Festival (Blatec xx – Fantasie po Diadém xx z F XVIII) s Petrem
Vozábem. V roce 1984 se jim to sice nepodařilo, ale o rok později si již
slavné vítězství nenechali uniknout. Radost z toho byla obrovská, protože
se jim podařilo úspěšně hájit barvy hřebčína, a ještě na koni, který se
v Kladrubech narodil. Krátce na to se Petr oženil se slečnou Jolanou a
měli dva hochy Petříka a Honzíka.
Dostihová stáj v Kolesách byla zrušena počátkem 90. let
20. století. Z dostihových koní přesedlal Petr Vozáb na kozlík a začal se
věnovat zápřežím.
Soutěže spřežení
V roce 1992 přešel Petr Vozáb z koleských stájí do
Kladrub k výcviku. Jednak se věnoval přípravě mladých koní na zkoušky
výkonnosti a dále začal intenzivněji zapřahat. Aby mu to lépe šlo, byl na jaře
roku 1993 poslán do Německa k Michaelu Quinklerovi. Jeli tam společně
s Jiřím Škodným a oba se učili u mistra opratí, jak správně zapřahat a
jezdit podle Beno von Achenbacha. Pan Quinkler jim dokonce umožnil zúčastnit se
v Německu několika závodů.
Po návratu byl vidět velký posun kupředu a Petr začal
soutěžit v soutěžích čtyřspřeží. Musel si dát dohromady čtyřku, kde základ
tvořili Sacramoso Eroica XLIII, Generale Aversa XLIX, Favory Rava XXI a Sacramoso
Clarisa III. Jeho nejoblíbenějším koněm byl Sacramoso Eroica XLIII, přezdívaný
Majda. S ním absolvoval dojemné rozloučení na závěr jeho sportovní kariéry
a za ním dojel na kliniku do Heřmanova Městce, když hřebec odcházel na věčné
pastviny…
Petr se zúčastňoval řady soutěží spřežení a na Mistrovství
ČR v soutěžích čtyřspřeží získal celkem devět zlatých a tři stříbrné
medaile. K tomu se zúčastnil několika mistrovství světa, poprvé
v jednospřeží se Sacramoso Energica L v rakouském Ebbsu, ve čtyřspřeží
v roce 2000 ve Wolfsburgu, v roce 2004 v maďarském Kecskemétu,
v roce 2006 bylo MS součástí světových jezdeckých her v Cáchách a
v roce 2008 se MS uskutečnilo v holandském Beesdu, kam přišlo na
maraton 70 000 diváků.
Jezdecké dny
Od počátku nástupu do kladrubského hřebčína se Petr
zúčastňoval všech aktivit souvisejících s jezdeckými dny. Soutěžil
v loveckých jízdách, dělal čikoše a doprovázel stádo, účastnil se
čtverylky, a hlavně jezdil odvážně uherskou poštu s pěti koňmi. Nikdy se
nebál a pokud náhodou trošku, nedával to znát. Odvaha mu nikdy nechyběla.
A nechyběl mu ani šestý smysl pro koně. On většinou velice
dobře rozpoznal, který kůň je dobrý, vynikající nebo je zbytečné ho trénovat.
Koně i lidé k němu chovali respekt.
Dar v porozumění koním od Pána Boha, trénink,
pozorování ostatních jezdců či závodníků mu umožnily stát se svého času hvězdou
nejenom při jezdeckých dnech, závodech či na výstavách, ale nakonec do dovedly
i k českému rekordu.
Rodina
Petr bydlel s rodinou nejdříve Kolesách, později se
přestěhovali do Kladrub. Ještě než chlapci dorostli, došlo k rozvodu
rodičů. Petr si vzal Petříka a Honzíka do vlastní péče a staral se o ně.
Dokonce jim i sám velmi dobře vařil, pekl a zastal mnoho domácích úkolů. Své
syny brával s sebou na závody, ale nikoliv jako diváky, ale jako důležité
spolujezdce. Se závodní čtyřkou nemůžete na kočáře sedět sám a musíte mít dva
groomy. Jeho synové se tak stali i ošetřovateli koní, důležitými navigátory
v maratonu a odvážnými přísedícími. Není nad to spolehnout se na vlastní
rodinu. Ne vždy bylo snadné i v NH sehnat spolehlivé spolujezdce na
trénink a na závody…
Dvaadvacetispřeží
Běžně zapřahal Petr Vozáb čtyřku, při slavnostních
příležitostech vícespřeží – šestkou počínaje a dvaadvacetispřežím konče. Od
roku 1992 do roku 2023 se ve hřebčíně nekonaly jezdecké dny. Obnoveny byly
v roce 2004 a tehdy Petr zapřáhl šestnáctispřeží, v roce 2006 vyjela
ze selmické brány dvacítka a o dva roky později přidal ještě jednu páru. V zápřeži
tak bylo 19 plemeníků a tři valaši, protože další hřebce již hřebčín neměl.
Tento rekord byl zapsán do České knihy rekordů v Pelhřimově. Třebaže ve
světě jsou k vidění občas i větší zápřeže, většinou jsou v nich
zapřaženy klisny s valachy, a to je jistě jiná kategorie. Kladruby, pokud to
množství koní dovolí, zapřahají hlavně hřebce.
Pozice
Z hlediska pracovních pozic si Petr prošel vším od
píky, jak to má správně být. Začínal jako dostihový jezdec, později jezdec u
výcviku, vedoucí výcviku a správce hřebčína. Na krátkou dobu byl i zástupcem
ředitele a od konce roku 2009 také náměstkem.
Kromě těchto pracovních pozic byl špičkovým dostihovým
jezdcem, vynikajícím jezdcem soutěží spřežení a reprezentantem České republiky
v soutěžích spřežení. Měl dar dobře trénovat, takže byl i trenérem a
později stavitelem parkurů a tratí pro soutěže spřežení. Věděl, co koním
vyhovuje, co je pro ně obtížné a jeho parkury a tratě byly vždy kvalitně a
zajímavě postavené dle potřeby akce – náročné pro klasické soutěže a atraktivní
pro diváky třeba při halových závodech. S těmi se začalo právě díky
Petrovi po návratu z Equitany 2005. V březnu roku 2006 jsme
uspořádali první halové závody ve Slatiňanech tak, aby na ně navazovala již klasická
soutěžní sezona.
Výstavy
Petr Vozáb byl velkou hvězdou mnoha našich i světových
výstav koní. Nejvíce se mu dařilo na největší evropské výstavě koní Equitana
v Essenu. Té se zúčastnil několikrát, a dokonce vystupoval i ve večerním
programu Hop top show, což se do té doby nikomu z Čech nepodařilo (většina
vždy vystupovala v denních programech). Díky tomu následovaly pozvánky do
Holandska, Rakouska, Švýcarska, Německa a dalších zemí. Nikde se Petr neztratil
a udivoval přihlížející odvahou a pěkným vedením koní – což ocenil i velký znalec
koní hrabě Günzel von der Schulenburg z Wolfsburgu a jeho fotografii z kalendáře
si nechal na zdi po celý rok, aby se těšil pohledem na správně vedené
čtyřspřeží. Za hvězdu byl nejen v Essenu, ale také ve Friedrichshafenu, Hamburku,
Lipici, Zwolle, Salcburku a na mnoha dalších místech.
V Kladrubech ho potěšilo, že mohl vézt dostihového
jezdce a nejslavnějšího spisovatele detektivek Dicka Francise z Velké
Británie, šéfku výstavy Equitana z Essenu Tinu Uetz, kdysi též našeho
prvního ombudsmana JUDr. Otakara Motejla, ministra zahraničí Karla
Schwarzenberga a část z jeho doprovodu stovky diplomatů z 52 zemí
světa, ministry zemědělství a kultury, hejtmany a mnoho dalších.
Ohlédnutí
Většina lidí v životě občas neudělá všechno úplně
dobře. Na druhou stranu dokáže ty drobné či větší problémy vyvážit něčím jiným.
A to Petr dokázal skvěle. Převážila jeho celoživotní láska a porozumění koním,
dokázal si zjednat pořádek a uznání, zbytečně nemluvil, ale uměl vše ukázat a
předvést, nebál se riskovat, byl osobně statečný, většinou hodně upřímný, někdy
prakticky taktizující, často byl vtipný a nad věcí, tvrdohlavý, oddaný koním a
jejich správnému chovu, výcviku a předvedení. Pro koně a pro hřebčín byl zásadní
osobností. Takové by neměly odcházet…
Ale jde do dobré společnosti, tam nahoře se uvidí nejenom se
svými milovanými koňmi, především s Majdou, ale i s řadou osobností, které kdy
potkal nebo vozil, včetně prince Philipa, doni Pilar de Bourbon či Dicka
Francise a také se svými přáteli Sambou, Otou, Jiřím, Františkem, Jaroslavem, Starčou…
Lenka Gotthardová
