V letošním roce se podíváme na velmi zajímavý sever Maďarska a přilehlé okolí. Naše cesta bude brzy ráno začínat návštěvou dostihové dráhy Kincsem parku v Budapešti, kde jsou pořádány nejvýznamnější maďarské dostihy, a která nese jméno nejslavnější uherské klisny Kincsem (54 vítězství z 54 startů).
Pak se vydáme na SV od Budapešti a navštívíme slavný zámek Gödöllö, který císařský pár – František Josef I. a jeho choť Elisabetha – získal jako dar od uherského státu v roce 1867. Stal se velmi oblíbeným místem pobytu císařovny Sisi, která zde měla své koně a často jezdila na vyjížďky po okolí zámku. Dnes je zde opravená jízdárna a komplex stájí, včetně pokojů reprezentujících historii jezdecké kultury. Společně navštívíme zámek a jezdecké zázemí, včetně krásného parku.
Odpoledne se přesuneme do významné oblasti na severovýchodě Maďarska mezi Debrecínem a Miškolcem. Tam leží Hortobágy – největší a nejstarší národní park v Maďarsku. Jedná se o rozsáhlou step, kterou protéká řeka Tisa. Kromě výskytu mnoha vzácných zvířat a rostlin se tam chovají také koně, jako například původní rakousko-uherští Noniové. Na ty se budeme moci podívat v centru parku, kde možná cestou ještě uvidíme maďarský stepní skot či koně převalské.
Pozdě odpoledne se vydáme trošku zpátky a na sever do významného chovatelského centra lipických koní do Szilvasvarádu. Tam se ubytujeme a následně navečeříme v rustikálním hotelu uprostřed chovatelsky a turisticky známého místa v pohoří Bükk.
Nedělní den strávíme prohlídkou starého i právě nově budovaného chovatelského areálu. U nás jsme o Szilvasvarádu slyšeli nejvíce v souvislosti se soutěžemi spřežení a dokonce v roce 1984 se zde konalo mistrovství světa ve čtyřspřeží, kde naši jezdci obsadili výborné třetí místo, ale bohužel po podání protestu a přepočítání výsledků museli bronzové medaile předat Angličanům. Chov lipicánů sem byl na přelomu padesátých let 20. století přemístěn z hřebčína z Bábolny. Již dlouhá léta se zde o místní chov koní stará pan ředitel Andor Dallos, který nám slíbil, že se s námi rád setká, tak uvidíme, zda mu to vyjde. Po obědě v našem hotelu se vydáme na delší cestu přes Slovensko na Ukrajinu.
Ve večerních hodinách bychom měli překročit hranice v Užhorodu a dojet do Perečinu na Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajině), kde se ubytujeme a navečeříme. Druhý den pojedeme do původně velmi významného československého hřebčína do Tuřích Remet. Po prohlídce obce s panem starostou Michailem Bihanem se půjdeme podívat na bývalý areál chovu koní, který od poloviny padesátých let slouží jako psychiatrický ústav. Sem také můžeme přivézt alespoň drobnou pomoc v podobě staršího pánského oblečení, povlečení na postele či umělohmotného nádobí (talíře, hrníčky, příbory). To vše zde klienti využijí a paní ředitelka ústavu za to bude velice vděčná. Kromě toho můžeme přivézt hračky pro děti do mateřské školky. Po obědě se vydáme do hor, kde se chovají huculští koně. Večeři strávíme v příjemné společnosti místních hudebníků a výborných zpěváků. Přespávat budeme opět v Perečinu.
Poslední čtvrtý den pojedeme přes Slovensko a zastavíme se také ve Spišském Podhradie. To je místo nedaleko Spišského hradu, kam byli umístěni poslední starokladrubští vraníci, když v roce 1931 opouštěli Státní hřebčín Kladruby nad Labem. Domů bychom měli přijet ve večerních hodinách, pokud nebude žádné zdržení na hranicích. Případné změny vyhrazeny o:).
Další informace a přihlašovací formulář najdete na samostatné stránce.