Lipice – koně na pastvině v Postojné, kterou založil cisař Karel VI.
Ve dnech 21. – 25. září 2017 se koná exkurze na mistrovství světa ve dvojspřeží do slovinského hřebčína do Lipice. Třebaže jsme tento krásný hřebčín navštívili již dříve, nenechme si ujít cestu na významnou světovou událost. Bližší informace naleznete v souboru odborné exkurze o:))). LG
V letošním roce jedeme 4. – 8. 5. 2017 na odbornou exkurzi po významných německých hřebčínech (Graditz, Ganschow), hřebčincích (Celle, Redefin, Moritzburg) a závodištích (Luhmühlen) a hipologických muzeích (Pferdemuzeum Verden, kočárovna v Kobrowě). Zájezd je již docela dobře obsazen, ale ještě několik míst zbývá, takže potencionální zájemci se mohou dohlásit. Více info v rubrice odborné exkurze o:))). LG
Na webových stránkách v souboru odborné exkurze jsou již podrobné informace ke květnové cestě do německých hřebčínů a hřebčinců, kam pojedeme v termínu 4. – 8. 5. 2017. Navštívíme Zemský hřebčinec Celle, Pferdemuseum ve Verdenu, závodiště ve všestrannosti v Luhmühlenu, ZH Redefin, hřebčín Ganschow, kam přesídlila Libuška Půlpánová jun., Güstrow, Schwerin, velkou kočárovnu v Kobrowě, hřebčín Graditz a ZH Moritzburg.
Další exkurze povede do Lipice na Mistrovství světa v soutěžích dvojspřeží a to v termínu 22. – 24. září 2017. Protože jsme se již na MS v Bredě shodli na tom, že první den bychom věnovali spíše kulturnímu programu, navštívíme světovou památku UNESCO – krasové jeskyně v Postojné, kde byl kdysi mj. i další areál lipického hřebčína. Odpoledne strávíme na zámku Miramare a v přístavním městě Terstu. V sobotu a v neděli se budeme pilně věnovat maratonu a překážkové jízdě spřežení. Bližší informace o cestě a ceně budou připraveny v březnu.
Svátek 17. listopadu oslavíme cestou do Španělské dvorní jezdecké školy do Vídně a do muzea kočárů do Wagenburgu v Schönbrunu. Informace budou uveřejněny v průběhu dubna. Více na letošní rok neplánuji, ale v dalším roce nás budou čekat opět zajímavé cesty, možná až do Dánska a na jih Švédska. LG
Kostel sv. Gottharda v Budišově u Třebíče
Kostel sv. Gottharda v Budišově u Třebíče. Jeden z přibližně patnácti kostelů, které jsou v naší zemi věnovány tomuto světci. Obrovská otáčivá korouhev s tímto patronem pochází z roku 1726. Nechal ji zhotovit šlechtický rod Paarů. Ti se inspirovali ve španělské Seville. Rozměry neobvykle velké korouhve jsou ca 4 x 2,5 m a jedná se o naši i světovou raritu.
Všem svým přátelům bych ráda popřála k vánočním svátkům i do nového roku hodně vzájemného porozumění, zdraví, spokojenosti a optimismu. Buďme si v této době blíže a popřejme také všem svým známým a sousedům. A vzpomeňme na ty, které máme daleko. Dejme o sobě vědět i těm, na které jsme neměli čas si v letu času udělat chvilku volna. Milá slova a překvapivý telefonát, mail nebo dopis učiní více radosti než mnohý velký dárek.
A ještě drobný doplněk: květnová cesta za koňmi do německých hřebčínů již nabývá konkrétních rozměrů (míst, vzdáleností, časů i cen) a v nejbližší době budou uveřejněny potřebné informace na tomto webu. Již se na cestu těším s Vámi – bude opět naplněná těmi nejvýznamnějšími německými hipologickými centry a budou se nám vesměs věnovat ti nejlepší odborníci o:))). LG
G. J. Hamilton
V březnu letošního roku vydal Národní památkový ústav v Českých Budějovicích jedinečnou uměleckou knihu s názvem Johann Georg de Hamilton (1672 – 1737), malíř zvířat a lidí. Autorkou této skvostné publikace je známá historička Dr. Ludmila Ourodová – Hronková, která na ní pracovala více než patnáct let. Věrné obrazy barokních koní zahrnují mj. i naše koně starokladrubské a kladrubský hřebčín.
Autorce se podařilo shromáždit a popsat více než stovku nádherných obrazů, které Jan Jiří Hamilton (jak ho česky nazýváme) vytvořil pro významné šlechtice a panovníky. K nim patřili například Liechtensteinové, Serenyiové, Althanové a především Schwarzenbergové (hlavně Adam František). Filip Ferdinand se svým bratrem Johannem Georgem působili na dvorech císařů Josefa I, Karla VI. a Marie Terezie, resp. Františka Lotrinského.
Celý příspěvek “Světovost obrazů J. G. Hamiltona v nádherné knize” »