V letošním roce se podíváme na velmi zajímavý sever Maďarska a přilehlé okolí. Naše cesta bude brzy ráno začínat návštěvou dostihové dráhy Kincsem parku  v Budapešti, kde jsou pořádány nejvýznamnější maďarské dostihy, a která nese jméno nejslavnější uherské klisny Kincsem (54 vítězství z 54 startů).

Pak se vydáme na SV od Budapešti a navštívíme slavný zámek Gödöllö, který císařský pár – František Josef I. a jeho choť Elisabetha – získal jako dar od uherského státu v roce 1867. Stal se velmi oblíbeným místem pobytu císařovny Sisi, která zde měla své koně a často jezdila na vyjížďky po okolí zámku. Dnes je zde opravená jízdárna a komplex stájí, včetně pokojů reprezentujících historii jezdecké kultury. Společně navštívíme zámek a jezdecké zázemí, včetně krásného parku.

Celý příspěvek “Exkurze – sever Maďarska a okolí 2018” »

Spokojený nový rok 2018 a nové exkurze

Aby byl nový rok takový, jak je uvedeno v nadpise, můžeme pro to všichni osobně něco udělat. Mj. jít také v lednu k volbám.

Abych alespoň malou kapkou přispěla k dalšímu rozšiřování našich hipologických obzorů, plánuji na příští rok několik akcí. Nepojedeme sice do Dánska a spol. , jak jsem si myslela loni, ale dokončíme průzkum Maďarska. Před několika lety jsme se byli podívat v Mezöhegyesi, Bábolně a Kisbéru, nyní bychom navštívili střed a

Celý příspěvek “Spokojený nový rok” »

Nejznámějším jezdcem spřežení kladrubského hřebčína i československé republiky byl v 70. a 80. letech 20. století mistr sportu, držitel zlatého odznaku mezinárodní jezdecké federace a několikanásobný vítěz mistrovství republiky ve čtyřspřeží Jiří Kocman. Původně úspěšný dostihový jezdec se v průběhu života přeorientoval na ještě úspěšnější jízdu se spřežením – pro účely výcvikové, sportovní i slavnostní. Byl v naší zemi prvním, který zapřahal i dvacetispřeží. Velké popularity dosáhl po výjimečném startu ve Windsoru, kde obsadil vynikající druhé místo a byl pozván na večeři s anglickou královnou Alžbětou II.

Jiří Kocman se narodil 14. 10. 1935 v Praze na Strahově.  Již jeho dědeček Čeněk Kocman sloužil ve Strahovském klášteře jako kočí, rovněž tak jeho otec Josef. Vztah ke koním získal tedy i jeho syn Jiří. Místo, kde na Strahově tamní kočí bydleli, mělo příznačný název Na Kočovce. V dalším traktu budov bývala kočárovna, kde stávaly nejrůznější druhy kočárů – od honosných galakaros, přes landauery po běžné breaky a viktorie a bývalo tam velké množství postrojů.  Ještě na počátku 50. let provoz kočárů fungoval, ale po znárodnění přišlo během několika let nařízení o zrušení. Vše bylo přestěhováno do obrovské kůlny, která stávala ve strahovské zahradě, a kde se skladovalo dřevo na otop. Některé kočáry byly rozřezány a přidány k otopu, jiné rozdány či prodány, každopádně tam za čas nezbylo nic. Tak to chodilo v době, kdy všechno patřilo všem.

Celý příspěvek “Narozeniny Jiřího Kocmana” »

Celý příspěvek “Vídeň, Valtice, Tlumačov” »

V sobotu 10. 6. uplynulo právě 110 let od narození významného kladrubského a napajedelského ředitele pana Dr. Ing. Františka Lercheho, který odpočívá na kladrubském hřbitově.

Dr. F. Lerche se narodil 10. června 1907 ve Skašicích u Kroměříže na Moravě v rolnické rodině. Po absolvování Vysoké školy zemědělské v Praze nastoupil vojenskou službu u dragounského pluku č. 2 „Sibiřského“ v Olomouci a současně absolvoval „Jezdeckou školu pro záložní důstojníky“ v Pardubicích. V roce 1932 složil na Vysoké škole technické v Praze doktorát technických věd.

V roce 1933 nastoupil službu ve Státním hřebčinci v Tlumačově a dnem 1. 1. 1935 začal pracovat ve Státním hřebčíně v Topolčiankách na Slovensku, kde setrval až do 6. 3. 1936, kdy byl přeložen ke Státnímu hřebčínu v Kladrubech n. L.  Dr. Lerche vykonával službu v kladrubském hřebčíně až do 1. 10. 1961 tedy plných 26 let, z toho 12 roků (1949 – 1961) byl ředitelem hřebčína.  Vedle funkce odborného úředníka vykonával František Lerche současně funkci vedoucího výzkumné stanice pro plemenářskou biologii v Kladrubech  a to v letech 1936 – 1947.

V roce 1961 nastoupil do Napajedel v roli ředitele a konzulenta. Za jeho působení v napajedelském hřebčíně se provedly četné úpravy celého hřebčína, renovace a provozní zlepšení. Stádo klisen rozšířil o dva importy z Francie a to v roce 1962 a 1966, což podstatně přispělo ke zvýšení kvality napajedelského chovu anglického plnokrevníka. Odchoval hřebce Silvera, vedle Symbola našeho nejúspěšnějšího plnokrevníka na dostihové dráze, který byl zařazen do plnokrevného chovu jako plemeník.

Napsal mnoho odborných knih a k nejznámějším patří Hlavní plemeníci hřebčína Kladruby n. L., Starokladrubský kůň, Státní hřebčín Kladruby, Chov koní, Odchov hříbat, Naše koně, Státní hřebčín Napajedla a řadu dalších.  Jeho výborné fotografie dlouhá léta zdobily chodby hřebčína.

Dr. Ing. František Lerche odpočívá na kladrubském hřbitově. Řada kladrubských spoluobčanů, ho ještě pamatuje, jak kráčel stájemi a přísně dohlížel na chod hřebčína.

Pane řediteli, vzpomínáme na Vás.

LG