První vítězka Československého derby
Paní Míla Hermansdorferová Schulzová si své místo ve Dvoraně slávy -v odborných časopisech, slovnících, na serverech a na wikipedii vydobyla svou pílí, vytrvalostí, láskou ke zvířatům a ke koním speciálně a samozřejmě hlavně prvním vítězstvím ženy v Československém derby. Kdyby žila ve Velké Británii získala by titul Lady, ve Francii záslužný řád a u nás o ní vychází alespoň tato velmi zajímavá kniha.
V průběhu 20. století a počátkem 21. století dokázalo mnoho žen v široké paletě činností dosáhnout stejných či lepších kvalit než muži. Některé o to ani neusilovaly a náhodou se jim to povedlo. Někde bylo potřeba napřít síly, zatnout zuby a dokázat, že jsou šikovnější, výkonnější, rychlejší…
Kdyby páni důstojníci za první republiky hovořili třeba v kasinu o budoucnosti a někdo jim prorocky sdělil, že ve 2. polovině 20. století důstojníci jezdectva u nás zcela zmizí a u koní budou téměř výhradně děvčata, určitě by se do krve hádali, že to tak jistě nebude.
První a zatím jediná žena, která u nás vyhrála Velkou pardubickou, byla Lata Brandisová (1937), první žena, která se stala ředitelkou zemského hřebčince v Německu byla Herta Steiner (1961), první ředitelkou Španělské dvorní jezdecké školy ve Vídni je ještě stále Elisabeth Gürtler (2007).
První vítězkou ve společné soutěží žen a mužů na Mistrovství České republiky v drezuře se stala až v roce 1995 (soutěže byly dlouhá léta oddělené pro ženy a muže) Vlasta Kadlecová, ve skokových soutěžích na MČR zvítězila poprvé nad muži Zuzana Zelinková v roce 2011, na MČR ve všestrannosti v dlouhodobě smíšené soutěži poprvé vyhrála Blanka Závodská, a to v roce 1993. Ve spřežení na MČR se to povedlo v roce 2004 v kategorii dvojspřeží pony Monice Pospíšilové a v disciplíně vytrvalosti se první nejúspěšnější ženou ve smíšené soutěži stala v roce 1991 Vladimíra Kyselá. Při prvním MČR v reinigu v roce 2002 byla hned první vítězkou žena, a to Ika Machalíková.
První žena, jenž v naší zemi vyhrála Derby byla paní Miloslava Hermansdorferová, provdaná Schulzová. Z této doby existuje mnoho nádherných fotografií, na nichž je zachycen ušlechtilý kůň s krásnou jezdkyní. Paní Míla se tak stala na počátku 70. let velkou inspirátorkou pro mnoho děvčat, která se začala věnovat koním.
Hranice nehranice, železná opona neopona, jak na Západě, tak na Východě si od 70. let cestu ke koním nacházelo stále větší množství děvčat a dnes u koní natolik dominují, že na odborných jezdeckých učilištích je tak 1 – 5 % chlapců a zbytek tvoří dívky. Kdo by tomu kdy věřil.
Jsem velice ráda, že po úspěšné kariéře sportovní a pracovní nalezla paní Míla Hermansdorferová Schulzová poklidné místo na aktivní odpočinek na Podbrdsku. Přistěhovala se do Hostomic pod Brdy, do ulice jménem Široká, kde se před přibližně 120 lety (1899) narodil můj dědeček Stanislav Cafourek, statkář a velký milovník koní. Byla mu dopřána jen krátká doba, aby se o dlouho budované hospodářství mohl starat. Práce na statku se ujal ve 2. polovině 30. let 20. století, pak přišla 2. světová válka, potom socialismus – rodinné osudy paní Míly a mojí maminky Stanislavy Gotthardové, roz. Cafourkové, nesou mnoho společných znaků.
Každopádně mne těší, že jsme se nakonec s paní Mílou Hermansdorferovou Schulzovou v Hostomicích, kde jsem navštěvovala základní školu, potkaly a absolvovaly jsme spolu cestu do Kladrub nad Labem a do Koles. Byl to moc hezký den a slíbily jsme si, že se v Hostomicích občas navštívíme a probereme mnoho zajímavého z oblasti koní, dostihů a jezdectví. A třeba se spolu vydáme i k pěknému klasicistnímu pomníčku legendárního Šemíka do nedalekých Neumětel a sdělíme si, že ta pověst byla pro mnohé velkou životní inspirací.
Nechť se Vám publikace z pera nadšeného a obětavého autora nejenom této knihy pana Pavla Fialy hezky čte. To Vám přeje
Lenka Gotthardová, první ředitelka NH Kladruby po 425 letech jeho existence o:)))